V prostorách galerie je ke zhlédnutí Pamětní síň Theoprasta Paracelsa.
Alfons Mucha, přední představitel secese, se zabýval myšlenkou epopeje už od roku 1900, od doby Světové výstavy v Paříži. V r. 1910 se vrátil s rodinou z dlouhodobého pobytu ve Francii zpět do Čech a ve svých 50 letech začíná na zámku ve Zbiroze malovat první plátna. Obrazy maloval celých 18 let. V roce 1928 byl celý cyklus, nazvaný Slovanská epopej, vystaven v Praze ve Veletržním paláci a malíř věnoval toto své dílo českému lidu. Obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy, která je po druhé světové válce zapůjčila do Moravského Krumlova. Zde na zámku v Moravském Krumlově, se cyklus vystavuje od roku 1963. Slovanskou epopej tvoří 20 monumentálních pláten, na nichž jsou zachyceny výjevy z dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů. Sám malíř dodává: "Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale vždy stavět, klást mosty, neboť nás všechny musí živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to tím snáze, dobře-li se pozná navzájem."
